Teorie peněžního substitutu
Podle teorie peněžního substitutu představují velice krátkodobé dluhopisy blízké substituty hotovosti. Mnoho investorů se vzhledem k riziku omezuje na nákupy krátkodobých nástrojů peněžního trhu. Ceny nástrojů peněžního trhu se tudíž zvyšují a odpovídající úrokové míry se v porovnání s delšími splatnostmi snižují. Teorie předpokládá velké množství investorů do krátkodobých dluhopisů. Kupující tak na rozdíl od emitentů velice silně dávají přednost krátkým splatnostem. Tato skutečnost zvyšuje ceny dluhopisů a snižuje odpovídající úrokové míry.