Reguloval mezinárodní měnové vztahy a byl založený na režimu pevných směnných kurzů. Vyžadoval od každé členské země, aby udržovala fluktuaci svých směnných kurzů v rozpětí jednoho procenta kolem pari hodnoty vyjádřené v amerických dolarech.[1] Pojmenován je podle okresu Bretton Woods v americkém New Hampshire. Systém trval od roku 1945 do srpna 1971.